Vlasta vyrostla v dětském domově, odkud neodcházela příliš dobře připravená na život. Měla problém vyjít s penězi a nevěděla si rady ve vztazích. Toužila po přijetí a lásce. Odmítnutí a samoty se bála tolik, že nedokázala rozpoznat opravdový vztah založený na úctě a důstojnosti obou partnerů.
Vlasta otěhotněla s mužem, který o dítě nejevil žádný zájem. Musela se tedy o malou Klárku starat sama. Bydlela v azylových domech a na ubytovnách. Nakonec se dostala do dluhů. Rozhodla se proto kontaktovat svou původní rodinu, která byla ochotná jí hlídat dceru, aby mohla jezdit za prací.
Rodina se ale ke Klárce nechovala hezky. Holčička byla bita, nedostávala pořádně najíst, spala na zemi. Zoufalé Vlastě pomohla tamní starostka, která jí zařídila ubytování v Bytech Na počátku. Tam mladá maminka se svou dcerou našla zázemí, které potřebovala, aby mohla načerpat sílu a začít znovu.
Ze začátku se Vlasta potřebovala hlavně vypovídat. Díky rozhovorům se jí dařilo zpracovávat těžké zážitky z minulosti. Ukázalo se, že bude potřebovat podporu také v oblasti hospodaření s penězi, přijednání s úřady a při budování vztahu k dcerce. Klárka neměla k mamince vybudovanou pevnou vazbu, protože častokrát bývala u příbuzných dlouhé týdny. Také negativní zážitky její chování a důvěru k matce poznamenaly. Terapeutka v Bytech Na počátku Vlastě nabídla takzvaný videotrénink interakcí.
Vlasta měla upřímnou snahu na sobě pracovat, a také díky tomu se během pobytu její vztah s dcerou zlepšil. Klárka nastoupila do předškolní třídy a začala chodit do pěveckého sboru při farnosti. V té době mohla Vlasta zase začít pracovat a splácet exekuci. Učila se rozložit si výdaje tak, aby vyšla celý měsíc a zároveň měla zaplacené pravidelné platby. Zcela samostatně Vlasta stále žít nemohla. S pomocí sociálních pracovnici města se jí ale podařilo přestěhovat se do tréninkového bytu a nyní čeká na přidělení městského.
Některé detaily příběhu byly s ohledem na bezpečí klientky změněny. Příběh zveřejňujeme s jejím souhlasem. Fotka je ilustrační.
